Zelená agora – sloupy pro Jabloneček


V rámci projektu revitalizace údolí Jabloneček vznikla landartová instalace, jejímž cílem je obnova kulturní krajiny a její opětovné otevření lidem. Autorské 3D tištěné betonové sloupy vytvářejí prostor pro setkávání a jejich rozmístění předznamenává budoucí architektonický vývoj místa.


Sdílet článek


Zelená agora – sloupy pro Jabloneček

Údolí zvané lidově Jabloneček je přírodně, geologicky i historicky cenné území uprostřed chladivých listnatých lesů v Ralsku. Lidé zde sídlili po staletí, hospodařili na půdě přilehlých polí, luk, sadů a pastvin. Až nepřízní 20. století se malebné údolí Jablonečku proměnilo v tajemné a zapomenuté místo. Po zrušení vojenského újezdu byly pozemky zaniklé obce Jablonec, jako jediné ze sedmnácti v této lokalitě, určeny územním plánem pro rekreační funkce.

Landartová instalace sloupů Zelená agora je symbolem obnovy kulturní krajiny, která se znovu otevírá lidem. V místě, kde cesta do údolí končí a pokračují stezky pro pěší a cyklisty, vznikl přitažlivý prostor pro společná setkávání, který doplňuje velká kruhová instalace ze stavebních reliktů, sloužící jako ohniště.

Oživené údolí

Obnovu údolí inicioval Serge Borenstein, který správnou koncepci hledal více než deset let. „Do údolí Jablonečku jsem podnikl nespočet cest a už ty byly pokaždé transformačním zážitkem,“ vzpomíná. „Bylo mi zřejmé, že přírodu zde nechceme využít, ale stát se její součástí.“  Výsledkem řady workshopů, ke kterým přizval nejlepší architekty současné mladé generace, je projekt luxusního butikového resortu, který staví na symbióze špičkové moderní architektury a přírody. Revitalizace údolí započala obnovou hodnot místní krajiny podle ateliéru Partero. Právě z ní totiž čerpá kouzlo architektury budoucího resortu navrženého ateliéry CHYBIK + KRISTOF, Formafatal, Mjölk architekti a KOGAA .

Sjednocujícím prvkem landscapingu je respekt k přírodě a historii místa. „Navrhujeme idylické a harmonické prostředí pro pozvolné znovu zabydlení tohoto údolí. V kulisách malebné romantické krajiny pak vyroste architektura reagující na přírodní i kulturní osobitost údolí,“ říká Jakub Finger z Atelieru Partero, který stojí nejen za návrhem krajinářské instalace, ale celkové revitalizace zdejší krajiny spojené s projektem budoucí výstavby.

Obnova kulturní krajiny

Koncept krajinářských úprav vychází z jedinečného rázu krajiny, který zahrnuje přírodní, geologické, technické, kulturní, archeologické i historické památky. Spouštěčem proměny je už pouhé vyčištění místa. Samozřejmá je kultivace půdy a obnovení prostředí pro půdní organismy, výsev květnatých luk, výsadba křovinných lemů a živých plotů a obnovení sadu starých odrůd ovocných stromů. Krajinu zpřístupní obnovené i nově vybudované stezky a pěšiny.

Obytná krajina bude synergií přirozeně působící výsadby, měkkého modelování terénu s využitím přírodních materiálů doplněných o landartové prvky. „Cílem je dosáhnout plynulého přechodu kulturní krajiny údolí v zalesněné kopce, což podpoří nejen vnímání přírody, ale také obnovu biodiverzity hmyzu, ptáků, drobných živočichů a rostlin na pomezí kulturní krajiny a lesa,“ uvádí Jakub Finger.

Umění iniciace

Landartová instalace Zelená agora je prvním z uměleckých a společenských eventů, které kultivují a oživují zapomenuté místo a nasměrují pozornost k této divočině nedaleko Prahy, postupně se měnící v zahradu duševní i tělesné pohody.

„Jedná se o landscape aktivitu, pomocí které je pozitivně aktivován prostor se schopností vzbudit v lidech úplně nové pocity, zájem a zvědavost, a současně navázat na historii místa. Vzniká nadějná atmosféra, zahajující novou budoucnost,“ vysvětluje význam Finger který má s aktivačním potenciálem krajinářské instalace pozitivní zkušenost už z projektu galerie Plato v Ostravě.

Instalace současně předznamenává další vývoj údolí. Atelier Partero navrhl sloupořadí přímo do půdorysu fenomenální dřevostavby navržené Mjölk architekty, signifikantního objektu celého resortu, který doslova přemostí údolí. „Sloupořadí se stává krystalickým jádrem, manifestem budoucího architektonického rozvoje údolí, kde se přírodní materiály a struktury spojí s nejmodernějšími technologiemi,“ dodává.

Inspirace přírodou

Sloupy bohatých struktur a probarvení byly vytvořeny 3D tiskem betonu ve společnosti So Concrete. „Projekty So Concrete mají k charakteru přírodních struktur velmi blízko, do podoby sloupu je doslova vtisknuto symbiotické spojení technologie a přírodních sil,“ přibližuje Finger spolupráci se So Concrete.

„Estetika sloupů je výsledkem parametrického designu, přičemž veškerý ornament má funkční opodstatnění, neboť vychází z přirozeného vedení statických sil,“ vysvětluje podobu struktury umělec Federico Díaz, který je kurátorem společnosti So Concrete. „Jako pozorovatel procesu optimalizace, ze kterého vycházejí tisíce generativních tvarů, intuitivně vybírám podle vlastního citu a zkušenosti ten pravý,“ upřesňuje svou roli v procesu parametrického designu. Estetiku technologie So Concrete označuje Díaz pojmem Digital Raw. Povrchy vyjádřené neopracovaností, jakousi přírodní hrubostí považuje za novou formu luxusu, zdůrazňující krásu a přirozenou integritu. „Jednodušší a ryzejší formy upřednostňují skutečné kvality života nad povrchovým pozlátkem.“ Hrubé zpracování materiálů rovněž odpovídá požadavkům ekologie, která je v architektuře nového Jablonečku základní hodnotou soudobého luxusu.


Sdílet článek


Další novinky

Impact test fasádních prvků pro administrativní budovu OLOE

Administrativní budova OLOE, která je součástí jižní části rozlehlé nově vznikající pražské čtvrti Smíchov City dostane fasádu, jíž první segmenty jsou aktuálně testovány v rámci takzvaného impact testu.

Marie Kovářová, CEO společnosti So Concrete

„Všechno jde, když se chce. A dobrý tým dokáže mnohem víc než jednotlivci,“ říká Marie Kovářová, nová CEO společnosti So Concrete.

Šance pro SEFO

Jan Šépka patří k nejodvážnějším architektům středoevropské scény. Projekty navrhuje nekompromisně upřímně a hranice běžného posouvá až k nepředstavitelnému.