Digital Raw

Povrchy „Digital Raw“ jsou charakteristické svou hrubou, surovou estetikou, která odráží autentické a inherentní vlastnosti známých materiálů.

Využití těchto vlastností v architektuře nabízí nepřeberné množství možností pro experimentování s materiály a technikami, zároveň však všechny klíčové aspekty souvisejících metod a procesů splňují požadavky na udržitelnost.

Hrubé, surové materiály a neupravené povrchy stavebních prvků mohou být velmi užitečné při snaze dosáhnout lepší energetické efektivity budov a prostorů, přičemž jednou z určujících zásad technologie „Digital Raw“ je využití lokálních a recyklovatelných materiálů, s cílem vytvořit zdravější prostory pro život.

Koncept „Digital Raw“ netkví jen ve specifické estetice, ale představuje především způsoby vyjádření hodnot a principů, které v architektuře a designu nabývají na důležitosti. Důraz na tento přístup je relevantní zvláště v současnosti, kdy se do popředí zájmu společnosti stále více dostávají otázky udržitelnosti, ekologie a sociální odpovědnosti.

Styl „Digital Raw“ je momentálně vnímán jako luxusní, protože je zcela novým fenoménem vyplňujícím pomyslný prostor mezi surovou autenticitou a sofistikovanou elegancí, často spojovanou s leskem.

Může se úspěšně uplatnit jako nový architektonický styl, který posouvá tradiční pojetí luxusu směrem k autenticitě, „materiálové poctivosti“ a estetické hloubce. Může být výchozím bodem pro novou definici luxusu, takovou, ve které odklon od lesklých povrchů, dlouho považovaných za jeho symbol, povede k větší oblibě estetiky hrubých, nezpracovaných a texturovaných povrchů, a bude zároveň znamením zásadního posunu souvisejícího s hodnotami a preferencemi v designu a architektuře.

I. Autenticita a jedinečnost:

Hrubé, nezpracované materiály a povrchy vytvářejí dojem autenticity a jedinečnosti, což je v současné době vysoce ceněno. V éře masové výroby a uniformity nabízejí unikátní a originální prvky novou úroveň luxusu.

II. Materiálová integrita:

Estetika hrubých povrchů je oslavou a zdůrazněním krásy a integrity materiálů v jejich nejčistší a nejsurovější formě. Tento princip vychází ze schopnosti ocenit přírodní materiály a jejich inherentní vlastnosti.

III. Taktilní zkušenost:

Hrubé povrchy nabízejí různé možnosti hmatových vjemů, což přispívá ke komplexnějšímu vnímání prostoru.Luxus se tak stává nejen vizuálním,ale i hmatovým zážitkem.

IV. Udržitelnost a ekologie:

Přijetí hrubých, neopracovaných materiálů lze také vnímat jako akceptování závazku udržitelnosti a důrazu na ekologii, což jsou hodnoty, které v luxusním sektoru nabývají na důležitosti.

V. Estetická a emocionální hloubka:

Hrubě zpracované povrchy dodávají prostoru estetickou a emocionální hloubku, umožňují vytvářet prostředí s charakterem, které vyvolává silné pocitové reakce.

VI. Odklon od tradičního vnímání luxusu:

V současné době se stále více projevuje trend odmítání tradičních znaků luxusu ve prospěch jednodušších, „ryzejších“ forem životního stylu a designu. Toto vnímání luxusu upřednostňuje kvalitu života a osobní vyjádření.

VII. Využití technologie:

Robotická fabrikace 3D tisku betonu (3DCP), augmentované reality (AR) a materiálů jako textil, beton, sklo, foam concrete (pěnobeton) a geopolymery v procesech souvisejících se stylem „Digital Raw“ vyžaduje multidisciplinární přístup. Tento přístup umožňuje vytvářet inovativní architektonické formy a zároveň využívat výhod veškerých dostupných technologií a materiálů.

Zatímco lesklé povrchy mohou být v určitých kontextech stále populární, architekti a designéři dnes mají stále větší množství příležitostí objevovat, jakým způsobem lze využívat možností hrubých povrchů k vytváření nových, sofistikovanějších forem „Digital Raw“, které odrážejí současné hodnoty a aspirace.